slama.dev

Aproximační Algoritmy

poznámky · 10. 1. 2022 · 🇨🇿 · dostupné v PDF · [upravit]

• Základní definice
  • Pravděpodobnost v algoritmech
• Metrický TSP
  • Kostrový algoritmus
  • Christofidesův algoritmus
• Quicksort
• Konflikty v distribuovaných systémech
• Globální minimální řez
  • Přímočarý algoritmus
  • Spojující algoritmus
• Rozvrhování
  • Hladový algoritmus
  • Algoritmus lokálního prohledávání
  • Largest Processing Time (LPT)
  • Odbočka: online algoritmy
  • Bin packing
• Hledání disjunktních cest
  • Jednotkové kapacity
  • Nejednotkové kapacity
• Splnitelnost (MAX-SAT)
  • RAND-SAT
  • BIASED-SAT
  • LP-SAT
  • BEST-SAT
• Pokrývací problémy
  • Vrcholové pokrytí
  • Množinové pokrytí
    • $f$-aproximační algoritmy
    • $g$-aproximační algoritmy
  • Maximální nezávislá množina
• Hashovací funkce
  • Dynamický slovník
  • Statický slovník
• Testování
  • Násobení matic
  • Nulovost polynomů (Polynomial Identity Testing)
• Perfektní párování
  • Izolující lemma
• Odkazy

Úvodní informace

Tato stránka obsahuje moje poznámky z přednášky Jiřího Sgalla z akademického roku 2021/2022 (MFF UK). Pokud by byla někde chyba/nejasnost, nebo byste rádi něco přidali, tak stránku můžete upravit pull requestem (případně mi dejte vědět na mail).

Základní definice

Definice (Optimalizační problém) je $\mathcal{I}, \mathcal{F}, f, g$

• $\mathcal{I} \ldots$ množina všech vstupů/instancí
  • množina všech ohodnocených grafů
• $\forall I \in \mathcal{I}: \mathcal{F}(I) \ldots$ množina přípustných řešení
  • pro daný ohodnocený graf všechny kostry
• $\forall I \in \mathcal{I}, A \in \mathcal{F}(I): f(I, A) \ldots$ účelová funkce
  • součet hran na kostře
• $g \ldots$ bit (zda chceme maximalizovat nebo minimalizovat)
  • maximalizujeme

Definice (NP-Optimalizační problém) je $\mathcal{I}, \mathcal{F}, f, g$, pro které platí stejné věci jako pro normální optimalizační problémy, ale navíc

• délka přípustných řešení $\le \mathrm{poly}(|I|)$.
• jazyk dvojic $(I, A), I \in \mathcal{I}, A \in \mathcal{F}(I)$ je v $P$ (rychle umíme ověřit, zda je řešení přípustné)
• $f$ počitatelná v polynomiálním čase

Definice: algoritmus $A$ je $R$-aproximační alg., pokud:

• v polynomiálním čase v $|I|$ na vstupu $I$ najde $A \in \mathcal{F}(I)$
• pro minimalizační problém: $\forall I: f(A) \le R \cdot \mathrm{OPT}(I)$
• pro maximalizační problém: $\forall I: f(A) \ge \mathrm{OPT}(I) / R$

Pravděpodobnost v algoritmech

1. algoritmy s chybou: někdy dělají chybu, ale většinou ji neudělají
2. bez chyb, běží v průměrném čase polynomiálním

• třída $\mathrm{NP}$: jazyky, pro které existuje polynomiální algoritmus $A$, který ověří správnost:
  • $\forall a \in L\ \exists b: A(a, b) = 1$
  • $\forall a \not\in L\ \forall b: A(a, b) = 0$
• třída $\mathrm{RP}$: jazyky, pro které existuje polynomiální algoritmus $A$, který ověří správnost:
  • $\forall a \in L\ \mathrm{Pr}_b\left[A(a, b)\right] \ge \frac{1}{2}$
  • $\forall a \not\in L\ \mathrm{Pr}_b\left[A(a, b)\right] = 0$

Metrický TSP

• Vstup: metrika $V, d$ na úplném ohodnoceném grafu
  • metrika $\equiv$ vrcholy splňují následující:
    1. trojúhelníkova nerovnost
    2. symetrie
    3. $d(x, y) = 0 \iff x = y$
  • pokud by to nebyla metrika, tak poly algoritmus neexistuje (jde převést na normální TSP)
• Výstup: cyklus $C$ na všech vrcholech $V$
• Cíl: minimalizovat $d(C)$

Kostrový algoritmus

Algoritmus (kostrový):

1. najdeme minimální kostru
2. navštívíme všechny vrcholy (například přes DFS), čímž dostaneme tah přes všechny vrcholy
3. zkrátíme ji na cyklus tak, že vynecháme opakující-se vrcholy

Věta: algoritmus je $2$-aproximační.

Důkaz: kostra je nejvýše tak velká, jako optimální řešení a tenhle algoritmus je lepší než $2$ kostry (díky trojúhelníkové nerovnosti a symetrii – procházíme i tam i zpět)

Christofidesův algoritmus

(👀): brát hrany dvakrát je plýtvání – pospojujeme liché vrcholy přes minimální párování, abychom nemuseli chodit tam a zpět

1. najdeme minimální kostru $T$
2. najdeme minimální perfektní párování $M$ na vrcholech s lichými stupni v $T$
   • vždy existuje, jelikož máme úplný graf a vrcholů s lichým stupňem je sudý počet
3. zkrátíme na cyklus $T \cup M$
   • děláme je tak, že vybereme dvě hrany incidentní s vrcholem a nahradíme je za jednu

Věta: algoritmus je $3/2$-aproximační.

Důkaz: $$\mathrm{ALG} \le d(T) + d(M) \le \mathrm{OPT} + \frac{1}{2}\mathrm{OPT}$$

Důkaz $d(M) \le \frac{1}{2}\mathrm{OPT}$ uděláme obrázkem:

Alespoň jeden z párování v cylku bude $\le \frac{1}{2} \mathrm{OPT}$, jelikož celý cyklus je lepší optimální řešení.

Poznámka:

• v realitě se algoritmus chová výrazně lépe, například až k faktoru $1.1$
• dnes umíme $(\frac{3}{2} - \varepsilon)$-aproximaci
• TSP v rovině: existuje $(1 + \varepsilon)$-aproximační schéma (ale stále je $\mathrm{NP}$ těžký)

Quicksort

Algoritmus (quicksort):

1. $|S| \le 1 \ldots$ konec, vystoupíme $S$ (base case)
2. jinak vybereme uniformě náhodně $p \in S$
3. $A = \left\{x \in S \mid x < p\right\}, B = \left\{x \in S \mid x > p\right\}$
   • posloupnost má všechny prvky rozdílné, takže chceme ostrá nerovnítka
4. rekurzivně se zavoláme na $A, B$
5. vystoupíme $A, p, B$

Věta: quicksort má průměrnou časovou složitost $n \cdot \log n$.

Důkaz: počítáme $A_{i, j} = \mathrm{Pr}\left[\text{porovnáme $i$-tý a $j$-tý prvek}\right]$

• zavedeme indikátorové veličiny $X_{i, j} = \begin{cases}1 & A_{i, j}\ \text{nastane} \\ 0 & \text{jinak}\end{cases}$

Lemma: nechť $i < j$. Pak $\mathrm{Pr}\left[A_{i, j}\right] = \frac{2}{j - i + 1}$

Důkaz: to, že se dva prvky porovnají musí znamentat, že jeden z jich byl pivot, ale žádný mezi nimi pivot nebyl (jelikož by je to rozdělilo). Musíme tedy vybrat právě jeden z těchto dvou z intervalu $\left[i, j\right]$, kde je celkově $j - i + 1$ čísel.

Sečtením přes všechny dvojice $i < j$ dostaváme následující: $$\begin{aligned} \mathbb{E}\left[\#\ \text{porovnání}\right] &= \sum_{i = 1}^{n - 1} \sum_{j = i + 1}^{n} X_{i, j} \\ &= \sum_{i = 1}^{n - 1} \sum_{j = i + 1}^{n} \frac{2}{j - i + 1} \\ & = \sum_{i = 1}^{n - 1} \sum_{k = 2}^{n - i} \frac{2}{k} \\ & \cong n \cdot H_n \qquad H_n \ldots \text{harmonická posloupnost}\\ & \cong n \cdot \log n \end{aligned}$$

Konflikty v distribuovaných systémech

• $n$ procesorů se snaží o přístup k jednomu zdroji
• přímá komunikace není možná
• v každém cylku může každý procesor požadovat přístup
  • povede se pouze, když o něho žádá jeden

Algoritmus:

1. v každém cylku zkus s pravděpodobností $p$ přistoupit ke zdroji
   • $p$ si nastavíme tak, aby to vyšlo hezky
2. opakuj, dokud se ti to nepovede

Věta: algoritmus s $p = \frac{1}{n}$ s pravděpodobností alespoň $1 - \frac{1}{n}$ uspěje po $t = 2 en \ln n$ cyklech.

Důkaz: modifikujme algoritmus, aby zkoušel přistupovat i po té, co ho získal (lehčí počítání, které pouze zhorší pravděpodobnost úspěchu).

Nechť $A_{i, r}$ je jev, že $i$-tý proces upěl v $r$-tém cyklu. Pak $$\mathrm{Pr}\left[A_{i, r}\right] = p \cdot \left(1 - p\right)^{n - 1} = \frac{1}{n} \left(1 - \frac{1}{n}\right)^{n - 1} \ge \frac{1}{en}$$

Nyní počítáme $F_{i, t}$ které říká, že $i$-tý proces neuspěje v žádném z $t = 2 en \ln n$ cyklů: $$\mathrm{Pr}\left[F_{i, t}\right] = \prod_{r = 1}^{t} \left(1 - A_{i, r}\right) \le \left(1 - \frac{1}{en}\right)^t = \left(\left(1 - \frac{1}{en}\right)^{en}\right)^{\frac{t}{en}} \le n^{-2}$$

To, že neexistuje proces, který neuspěje, odhadneme jako $$\mathrm{Pr}\left[\bigcup_{i = 1}^{n} F_{i, t}\right] \le \sum_{i = 1}^{n} \mathrm{Pr}\left[F_{i, t}\right] \le n \cdot n^{-2} = n^{-1} = \frac{1}{n}$$

Globální minimální řez

• Vstup: neorientovaný graf $(V, E)$
• Výstup: řez $F \subseteq E$
• Cíl: minimalizovat $|F|$

Přímočarý algoritmus

Algoritmus:

1. převedeme graf na ohodnocený s jednotkovými cenami
2. zafixujeme vrchol $s$
3. pro všechny ostatní vrcholy $t$ najdeme minimalní $s-t$ řez
4. vrátíme minimum

• umíme vyřešit řádové v $\mathcal{O}(n^3)$

Spojující algoritmus

Algoritmus:

1. vybereme náhodnou hranu a její vrcholy spojíme do jednoho
2. opakujeme, dokud nemáme pouze dva vrcholy
3. zbylé hrany na konci jsou náš řez

• idea je to, že hran v minimálním řezu je málo a nejspíš se do nich netrefíme
• pracujeme s multigrafy – při kontrakci zachováváme hrany
• umíme ho implementovat rychle (řádově $\mathcal{O}(n^2 \cdot \log n)$)
• opravdu produkuje řez, protože vrcholy mezi výslednými komponentami danými vrcholy nemizí

(👀): multigraf s $n$ vrcholy a min. řezem velikosti $k$ má alespoň $nk/2$ hran.

• každý vrchol sám o sobě tvoří řez, pak stačí přes všechny posčítat…

Věta: pravděpodobnost, že najdeme daný minimální řez $C$ je alespoň $\binom{n}{2}^{-1} = \frac{2}{n \cdot (n - 1)}$.

Důkaz: nechť $A_i$ jev, že v prvních $i$ iteracích jsme nevybrali hranu z $C$.

• $\mathrm{Pr}[A_0] = 1$ (žádnou jsme ještě nevybrali)
• $\mathrm{Pr}[A_1] \ge 1 - \frac{k}{nk / 2} = 1 - \frac{2}{n}$
• $\mathrm{Pr}[A_2 \mid A_1] \ge 1 - \frac{k}{(n-1)k/2} = 1 - \frac{2}{n - 1}$
• $\mathrm{Pr}[A_2] = \mathrm{Pr}[A_2 \mid A_1] \cdot \mathrm{Pr}\left[A_1\right]$, z čehož vyplývá:

$$\begin{aligned} \mathrm{Pr}[A_{n - 2}] & \ge \left(1 - \frac{2}{n}\right) \left(1 - \frac{2}{n -1}\right) \ldots \left(1 - \frac{2}{3}\right) \\ &= \frac{n - 2}{n} \frac{n - 3}{n - 1} \frac{n - 4}{n - 2} \ldots \frac{2}{4} \frac{1}{3} \\ &= \frac{2}{n \cdot (n - 1)} = \frac{1}{\binom{n}{2}} = \binom{n}{2}^{-1} \end{aligned}$$

Důsledek: každý graf $G$ má $\le \binom{n}{2}$ globálních minimálních řezů.

• jeden takový je například cyklus $k = 2$ – ten má opravdu řádově tolik řezů

Důkaz: každý běh algoritmu vystoupí právě jeden řez. Kdyby jich bylo více, tak nám pravděpodobnost nevychází (jevy jsou disjunktní).

(👀): Pro $n^2$ opakování algoritmu výše dostáváme nejmenší řez s pravděpodobností $\ge \frac{1}{2}$

Poznámka: algoritmus můžeme vylepšit tak, že části, ve kterých se nejvíce dělají chyby (konkrétně ty pozdější) opakujeme vícekrát (a vezmeme minimum).

Rozvrhování

• Vstup: $m$ strojů, $n$ úloh, každá o délce $p_i$
• Výstup: rozklad $\left\{1, \ldots, n\right\} = I_1 \cup I_2 \cup \ldots \cup I_m$ (rozvržení úloh na stroje)
• Cíl: minimalizovat $\max_{i=1}^{m} \sum_{j \in I_i}^{p_j}$ (délka nejdelšího stroje)

Hladový algoritmus

Algoritmus (hladový):

1. úlohu přidej vždy tam, kde jich je zatím nejméně
2. profit?

Věta (slabší odhad): hladový rozvrhovací algoritmus je $2$-aproximační.

Důkaz: uvažme následující diagram:

Z obrázku vyplývá:

• $T \le \mathrm{OPT}$ (optimum muselo úlohy také někam dát)
• $p_j \le \mathrm{OPT}$ (optimum $p_j$ muselo použít)

Spojením dostáváme $\mathrm{ALG} = T + p_j \le 2 \cdot \mathrm{OPT}$

Věta (silnější odhad): hladový rozvrhovací algoritmus je $\left(2 - \frac{1}{m}\right)$-aproximační.

Důkaz:

• $\frac{1}{m} \sum_{k = 1}^{n} p_k \le \mathrm{OPT}$
  • lépe, než rovnoměrně všechny úlohy rozvrhnout nemůžeme
• $\sum_{k = 1}^{n} p_k \ge m \cdot T + p_j$
  • součet všech úloh je alespoň součet před $T$ + posledí úloha (vynechám „ocásky“)

Kombinací nerovností dostávám $T + \frac{p_j}{m} \le \mathrm{OPT}$.

Nyní místo odhadu $T \le \mathrm{OPT}$ použijeme tyto dva odhady:

$$\begin{aligned} T + \frac{p_j}{m} &\le \mathrm{OPT} \\ (p_j &\le \mathrm{OPT}) \cdot \left(1 - \frac{1}{m}\right) \end{aligned}$$

Součtem dostáváme

$$\begin{aligned} T + \frac{p_j}{m} + \left(1 - \frac{1}{m}\right) p_j &\le \mathrm{OPT} + \left(1 - \frac{1}{m}\right) \mathrm{OPT} \\ \mathrm{ALG} &\le \left(2 - \frac{1}{m}\right) \mathrm{OPT} \end{aligned}$$

Algoritmus lokálního prohledávání

Pro lokální algoritmus potřebujeme s rozvrhem pracovat formálněji:

• Vstup: $m$ strojů, $n$ úloh, každá o délce $p_i$
• Výstup: funkce přiřazující každé úloze startovní čas $s_i$, koncový čas $c_i$ a stroj $i$
  • musí platit že $c_i = s_i + p_i$ a že se úlohy nepřekrývají
• Cíl: minimalizovat $\max_{i=1}^{m} \sum_{j \in I_i}^{p_j}$ (délka nejdelšího stroje)

Algoritmus (lokální prohledávání):

1. najdi libovolný rozvrh bez mezer (i na začátku)
2. vezmi libovolné $j$ s maximálním $c_j$
   • pokud existuje stroj $i$ s délkou rozvrhu $< s_j$, tak přesuň $j$ na $i$ s minimální délkou
   • jinak vystup aktuální rozvrh

(👀): $c_{\min} neklesá$

(👀): Každou úlohu přesuneme nejvýše jednou.

Důkaz: jelikož ji přesouváme na stroj s minimální délkou, tak by musel existovat nějaký s ještě menší, což by byl spor s tím, jak algoritmus funguje (dáváme na nejmenší).

Důsledek: algoritmus je polynomiální.

Věta (silnější odhad pro lokální algoritmus): algoritmus je $\left(2 - \frac{1}{m}\right)$-aproximační.

Largest Processing Time (LPT)

Algoritmus (LPT):

1. úlohy uspořádáme tak, že $p_1 \ge p_2 \ge \ldots \ge p_n$
2. použijeme hladový algoritmus

Věta: LPT je $\left(\frac{4}{3} - \frac{1}{3m}\right)$-aproximační algoritmus.

Důkaz: BUNO předpokládejme, že $p_n$ určuje délku rozvrhu (kdyby ne tak na další úlohy zapomenu a řešení se tím nezmění). Rozlišíme $2$ případy:

• $p_n \le \frac{1}{3} \mathrm{OPT}$ – stejný výpočet jako předtím, jen silnější nerovnost:
  • $\mathrm{ALG} = T + p_n$, $T + \frac{p_n}{m} \le \mathrm{OPT}$
  • stejným výpočtem jako předtím máme $\mathrm{ALG} \le \mathrm{OPT} + \left(1 - \frac{1}{m}\right) \frac{1}{3} \mathrm{OPT}$
• $p_n > \frac{1}{3} \mathrm{OPT}$ – LPT vygeneruje optimální rozvrh
  • víme, že délka poslední, a tedy každé úlohy je alespoň $\mathrm{OPT} / 3$
  • žádný počítač nebude mít 3 úlohy, jelikož by pak byl větší než optimum
  • chceme argumentovat, že LPT udělá stejné dvojice jako optimální rozvrh:
    • $p_m + p_{m + 1} \le \mathrm{OPT}$ – uvážíme-li pouze prvních $m + 1$ úloh, tak optimální rozvrh bude mít alespoň $2$ na jednom počítači a ty rozhodně nebudou kratší než dvě nejkratší
      • tento rozvrh s méně úlohami je jistě $\le \mathrm{OPT}$, proto nerovnost platí
    • $p_{m - 1} + p_{m + 2} \le \mathrm{OPT}$ – v optimálním rozvrhu budou mít alespoň $2$ počítače dvojici úloh; v jedné z nich bude čtvrtá nejmenší ($p_{m - 1}$), která tam bude s nejmenší ($p_{m + 2}$)
    • obdobně dostaneme všechny další dolní odhady…

Odbočka: online algoritmy

• vstup přichází postupně
• řešení musíme konstruovat postupně po krocích a pak už neměníme
• hladový je online, lokální prohledávání není
• pro $m = 2$: lepší než $3/2$-aproximační neexistuje (úlohy délky $\left\{1, 1, 2\right\}$)
• pro $m = 3$ je opět hladový nejlepší
• pro $m > 3$ to už tak není (existují lepší)

Bin packing

• Vstup: $a_1, \ldots, a_n \ge 0$
• Výstup: rozklad $\left\{1, \ldots, n\right\} = I_1 \cup \ldots \cup I_m$ tak, že $\forall i: \sum_{j \in I_i} a_j \le 1$
  • součet věcí v každém koši může být nejvýše $1$
• Cíl: minimalizovat $m$ (počet košů)

Algoritmus (first fit): dej $a_j$ do prvního koše, do kterého se vejde.

Algoritmus (best fit): dej $a_j$ do nejplnějšího koše, do kterého se vejde.

Věta: oba algoritmy jsou $1.7$-aproximační (a je to těsný odhad).

Věta: Je NP těžké najít $R$-aproximační algoritmus pro $R \le 3/2$

Důkaz: Je NP těžké rozhodnout, zda $\mathrm{OPT} = 2$, jelikož pomocí něho můžeme přímočaře vyřešit problém dělení množiny na dvě časti se stejným součtem (nastavíme velikost košů na tenhle součet), což je NP těžké.

Věta: Existuje asymptotické aproximační schéma, t. j. $$(\forall \varepsilon) (\exists \mathrm{ALG}) (\forall I) \mathrm{ALG}(I) \le (1 + \varepsilon)\mathrm{OPT}(I) + 1$$

Algoritmus (any fit): dej $a_j$ do nějakého neprázdného koše; pokud nelze, dej ho do nového.

• zahrnuje jak best fit, tak first fit

Věta: každý any fit algoritmus má aproximační poměr $\le 2$.

Důkaz: Pro $\mathrm{OPT} = 1$ triviální. Jinak nechť $B_i = \sum_{j \in I_i} a_j$. Musí platit, že $(\forall i, j, i \neq j) B_i + B_j > 1$ (jinak spor s během algoritmu). Posčítáním pro všechny dvojice dostáváme $$\frac{m}{2} < \sum_{i = 1}^{m} B_i = \sum_{j = 1}^{n} a_j \le \mathrm{OPT}$$

Hledání disjunktních cest

• Vstup:
  • graf $G = (V, E)$ (orientovaný/neorientovaný)
  • dvojice vrcholů $(s, t), \ldots, (s_k, t_k)$
  • kapacita hran $c$
• Výstup:
  • $I \subseteq \left\{1, \ldots, k\right\}$ (dvojice které spojíme cestou)
  • cesty $P_i, i \in I, P_i$ cesta z $s_i$ do $t_i$ tak, že každá hrana $e \in E$ leží na nejvýše $c$ cestách $P_i$
• Cíl: minimalizovat $|I|$

Jednotkové kapacity

Algoritmus (hladový):

1. najdeme nejkratší cestu mezi nespojenou dvojicí (přes všechna $i$)
   • pokud neexistuje, tak vystoupíme
2. odebereme použité hrany

(👀): hladový algoritmus nemá aproximační poměr lepší než $\mathcal{O}(\sqrt{m})$:

Délka $s_1 \mapsto t_1$ je $\mathcal{O}(k)$. Abychom tuto cestu nezvolili, tak musejí mít ostatní alespoň $\mathcal{O}(k)$ hran a celkově jich tedy musí být řádově $m = \mathcal{O}(k^2)$. Naše řešení je tedy o $k = \mathcal{O}(\sqrt{m})$ horší.

Věta: Hladový algoritmus s $c = 1$ je $\mathcal{O}\left(\sqrt{m}\right)$-aproximační.

Důkaz: BUNO $\mathrm{OPT} \ge 1$ (jinak bychom hned skončili)

• pak $|I| = \mathrm{ALG} \ge 1$ (také nějakou najdeme)

Nechť $I^*, \left\{P_i^* \mid i \in I^*\right\}$ je optimum. Počítejme cesty:

• dlouhé cesty: $|P_i^*| > \sqrt{m}$
  • je jich $\le \sqrt{m}$ (jinak bych měl více než $m$ hran)
  • ty mi tedy nic nekazí, jelikož nám stačí, že algoritmus najde nějakou cestu
• krátké cesty:
  • $i \in I \ldots\$ vše ok
  • $i \not\in I \ldots\ P_i^*$ má nějakou společnou hranu s nějakou cestou $P_j$ t. ž. $|P_j| \le \sqrt{m}$
    • ve chvíli, kdy algoritmus poprvé vybral cestu delší než $\sqrt{m}$ už nemohl vybrat $P_i^*$, protože tu blokovala nějaká cesta, kterou již předtím zvolil (a ta musí být krátká)

Tedy počet krátkých cest $P_i^* \le |I| \left(\sqrt{m} + 1\right)$

• $1$ – náš algoritmus a optimum vybrali stejnou cestu
• $\sqrt{m}$ – krátká cesta v našem řešení zablokuje nejvýše $\sqrt{m}$ ostatních krátkých $$\mathrm{OPT} = |I^*| \le \underbrace{\sqrt{m}}_{\text{dlouhé}} + \underbrace{|I| \left(\sqrt{m} + 1\right)}_{\text{krátké}} \le \mathcal{O}(\sqrt{m}) |I| = \mathcal{O}(\sqrt{m}) \mathrm{ALG}$$

Nejednotkové kapacity

Algoritmus (hladový pro nejednotkovou kapacitu):

1. zvolíme $\beta = \left\lceil m^{\frac{1}{c + 1}} \right\rceil$
2. najdeme nejkratší cestu mezi nespojenou dvojicí (přes všechna $i$)
   • pokud neexistuje nebo $d(P_i) \ge \beta^c$, vystoupíme
3. přenásobíme délku hran nejkratší cesty faktorem $\beta$ a opakujeme

(👀): algoritmus nepoužije $e$ s $d(e) \ge m$

Důsledek: výsledné řešení je přípustné

• po $c$ použitích hrany $e$ je $d(e) = \beta^c \approx m^{\frac{c}{c + 1}} < m$, dále algoritmus hranu nepoužívá

Důsledek: algoritmus je polynomiální.

Věta: Hladový algoritmus je $\mathcal{O}\left(\beta\right)$-aproximační.

• pro $c = 1$ máme $\beta = m^{\frac{1}{c + 1}} = \sqrt{m}$, což odpovídá

Důkaz: BUNO optimum $\ge 1$ (jinak bychom hned skončili)

• pak $|I| = \mathrm{ALG} \ge 1$ (také nějakou najdeme)

Opět si rozmyslíme to, když cesta je v našem algoritmu a když není:

• $i \in I \ldots\$ vše ok
• $i \not\in I \ldots\$ na konci algoritmu je $d(P_i^*) \ge \beta^c$ (jinak by ji algoritmus použil)

Nyní nejprve zesdola odhadneme $d(E)$ na konci algoritmu:

• $\beta^c (|OPT| - |I|)$: dolní odhad na délku cest, které algoritmus nespojil ale optimální ano
  • každá cesta má na konci delku alespoň $\beta^c$ a je jich alespoň $|\mathrm{OPT}| - |I|$
• $d(E) \ge \beta^c (|\mathrm{OPT}| - |I|) / c$: každou hranu můžeme použít $c$-krát

Poté odhadneme $d(E)$ zeshora (opět na konci algoritmu):

• na začátku $d(E) = m$ (délky hran jsou jednotkové)
• po výběru $P_i \ldots\ d(P_i) \le \beta^c \cdot \beta = \beta^{c + 1}$
• na konci $d(E) \le m + |I| \beta^{c + 1} \le \left(|I| + 1\right) \beta^{c + 1}$
  • $|I|$ je počet kroků, v každém jsme zvětšili délku vybrané cesty na $\beta^{c + 1}$
  • druhá úprava je pouze z definice

Po spojení nerovnic dostáváme: $$\begin{aligned} \beta^c \left(|\mathrm{OPT}| - |I|\right) &\le c \cdot d(E) \le c\left(|I| + 1\right) \beta^{c + 1} \\ |\mathrm{OPT}| - |I| &\le \beta c (|I| + 1) \\ |\mathrm{OPT}| &\le \mathcal{O}(\beta) |I| \\ \end{aligned}$$

Splnitelnost (MAX-SAT)

• Vstup: $C_1 \land \ldots \land C_n$, každá klauzule je disjunkcí $k_j \ge 1$ literálů
  • každá $C_j$ má váhu $w_j$ ($= 1$ by default)
• Výstup: ohodnocení $a \in \left\{0, 1\right\}^n$
• Cíl: maximalizovat $\sum w_i$ (pro $w_j = 1$ je to počet splněných klauzulí)

Poznámka:

• MAX-3SAT: $k_j \le 3$: NP těžké
• 2SAT: orientovaný graf, ve kterém různé literály implikují jiné
  • $x_1 \land x_2$ implikuje $\overline{x}_1 \implies x_2$ (a obrácené)
  • testujeme tedy, zda graf neobsahuje cyklus (protože by pak nešel splnit)
• MAX-2SAT: NP těžké

Předpokládáme:

• žádný literál se v klauzuli neopakuje
• nejvýše jeden z $x_i, \overline{x}_i$ se vyskytuje v klauzuli

RAND-SAT

Algoritmus (RAND-SAT):

1. vybereme nezávisle náhodně všechny literály ($p = 1/2$)
2. profit?

Věta: RAND-SAT je $2$-aproximační algoritmus.

Důkaz: pro každou klauzuli zavedeme indikátorovou proměnnou $Y_j$.

• pravděpodobnost, že $C_j$ není splňená je $\frac{1}{2^k}$

Díky tomu, že $k \ge 1$ máme $\mathbb{E}\left[Y_j\right] = \mathrm{Pr}\left[C_j\ \text{is satistied}\right] = 1 - \frac{1}{2^k} \ge \frac{1}{2}$ a tedy: $$\mathbb{E}\left[\sum_{j = 1}^{m} w_j Y_j\right] \overset{\text{linearita}}{=} \frac{1}{2} \sum_{j = 1}^{m} w_j \ge \frac{1}{2}\mathrm{OPT}$$

Poznámka: pro $k = 3$ dostáváme po dosazení $\frac{8}{7}$-aproximaci

• $\forall \varepsilon > 0: \left(\frac{8}{7} - \varepsilon\right)$-aproximace MAX-3SATu ne NP úplná

BIASED-SAT

• předpoklad: $\forall i: \sum_{j: C_j = x_i} w_j \ge \sum_{j: C_j = \overline{x}_i} w_j$
  • chceme preferovat splnění krátkých kladných před splněním krátkých záporných
  • pokud nevychází, tak literál všude znegujeme

Algoritmus (BIASED-SAT):

1. vybereme nezávisle náhodně všechny literály
   • true: $p > \frac{1}{2}$, jinak false; hodnotu $p$ najdeme později

Věta: BIASED-SAT je $\left(\phi = \frac{\sqrt{5} - 1}{2}\right)$-aproximační algoritmus.

Uvažme $C_j$ (a opět indikátorové veličiny $Y_j$):

• kladný literál: $Y_j = p$
• $k_j \ge 2$: $Y_j = 1 - p^a (1 - p)^b \overset{p > \frac{1}{2}}{\ge} 1-p^{a + b} \overset{k_j \ge 2}{\ge} 1 - p^2$
  • $a$ je počet kladných a $b$ počet záporných literálů

Po vyřešení $p = 1 - p^2$ dostáváme $p = \phi = \frac{\sqrt{5} - 1}{2}$.

Nechť $U$ množina klauzulí bez záporných jednotkových.

(👀): $\mathrm{OPT} \le \sum_{j \in U} w_j$

• zde používáme předpoklad – kladné literály je splňovat lepší než záporné

$$\begin{aligned} \mathbb{E}\left[\sum_{j = 1}^{m} w_j Y_j\right] &= \sum_{j = 1}^{m} w_j \mathbb{E}\left[Y_j\right] \\ &\ge \sum_{j \in U} w_j \cdot \mathrm{Pr}\left[C_j\ \text{je splněná}\right] \\ &\ge \sum_{j \in U} w_j \cdot p \\ &\ge p \cdot \mathrm{OPT} \end{aligned}$$

LP-SAT

Algoritmus (LP-SAT):

1. pro každou proměnnou si pořídíme binární proměnnou $y_i$, pro každou klauzuli binární proměnnou $z_j$
2. postavíme lineární program s těmito proměnnými
   • negaci zachytíme jako $1 - y_i$
   • pro každou klauzuli chceme $z_j \le \sum_{\text{kladné}} y_i + \sum_{\text{záporné}} (1 - y_i)$
   • maximalizujeme $\sum z_j$
3. zrelaxujeme program a vyřešíme ho (dostaneme optimum $y^*, z^*$)
4. nastavíme proměnné $x_i$ na true s pravděpodobností $y_i^*$

Věta: LP-SAT je $\left(1 - \frac{1}{e}\right)$-aproximační algoritmus.

Fakt (A - A/G nerovnost): $\prod_{i = 1}^{n} a_i^{\frac{1}{n}} \le \frac{1}{n} \sum_{i = 1}^{n} a_i$

Fakt (B - konvexní funkce): pokud je funkce na $\left[0, 1\right]$ konkávní a $f(0) = a, f(1) = a + b$, pak $$\forall x \in \left[0, 1\right]: f(x) \ge a + bx$$

Fakt (C - odhad na 1/e): $\left(1 - \frac{1}{n}\right)^n \le \frac{1}{e}$

Důkaz: uvažme $y^*, z^*$ a $C_j$ s délkou $k_j$; pak

$$\begin{aligned} \mathrm{Pr}\left[C_j\ \text{není splněná}\right] &= \overbrace{\prod_{i: x_i \in C_j} (1 - y^*_i)}^{\text{kladné}} \overbrace{\prod_{i: \overline{x}_i \in C_j} y^*_i}^{\text{záporné}} & \\ &\overset{A}{=} \left[\frac{1}{k_j} \left(\sum_{i: x_i \in C_j} (1 - y^*_i) + \sum_{i: \overline{x}_i \in C_j} y^*_i\right)\right]^{k_j} & \\ &= \left[1 - \frac{1}{k_j} \left(\sum_{i: x_i \in C_j} y^*_i + \sum_{i: \overline{x}_i \in C_j} (1 - y^*_i)\right)\right]^{k_j} & \\ &\le \left(1 - \frac{z_j^*}{k_j}\right)^{k_j} \qquad & //\text{definice LP} \end{aligned}$$

Nás zajímá splnění, tedy: $$\begin{aligned} \mathrm{Pr}\left[C_j\ \text{je splněná}\right] &\ge \overbrace{1 - \left(1 - \frac{z_j^*}{k_j}\right)^{k_j}}^{f(z_j^*)} \\ & \overset{B}{\ge} \left[1 - \left(1 - \frac{1}{k_j}\right)^{k_j}\right] z_j^* & \overset{C}{\ge} \left(1 - \frac{1}{e}\right) z_j^* \end{aligned}$$

Pro fakt $B$ jsme pozorovali, že $a = f(0) = 0$ a také že druhá derivace je nekladná. Pak: $$\begin{aligned} \mathbb{E}\left[\sum_{j = 1}^{m} w_j Y_j\right] &= \sum_{j = 1}^{m} w_j \mathbb{E}\left[Y_j\right] \\ &\ge \sum_{j \in U} w_j \cdot \mathrm{Pr}\left[C_j\ \text{je splněná}\right] \\ &\ge \sum_{j \in U} w_j \cdot \left(1 - \frac{1}{e}\right) z_j^* \\ &= \left(1 - \frac{1}{e}\right) \mathrm{OPT}\\ \end{aligned}$$

BEST-SAT

Algoritmus (BEST-SAT):

1. při přizazení s pravděpodobností $1/2$ použijeme RAND-SAT, jinak použijeme BEST-SAT
2. zažijeme existenční krizi z toho, že takovýhle algoritmus funguje a je asymptoticky optimální

Věta: BEST-SAT je $\frac{3}{4}$-aproximační.

Důkaz: chceme dokázat, že $\mathrm{Pr}\left[C_j\ \text{je splněná}\right] \ge \frac{3}{4} z^*_j$.

Podívejme se, s jakou pravděpodobností splní klauzuli algoritmy:

• RAND-SAT: $1 - \frac{1}{2^k}$ (alespoň jedna musí být splněná a volíme s $p = 1$)
• LP-SAT: $\left[1 - \left(1 - \frac{1}{k}\right)^{k}\right] z_j^*$ (formulka z minulého důkazu těsně před odhadem)

$k_j$	RAND-SAT	LP-SAT	BEST-SAT
$1$	$\frac{1}{2} \ge \frac{1}{2} z_j^*$	$1 \cdot z_j^*$	$\frac{1}{2} \frac{1}{2} + \frac{1}{2} z_j^* \ge \frac{3}{4} z_j^*$
$2$	$\ge \frac{3}{4} z_j^*$	$\frac{3}{4} \cdot z_j^*$	$\ge \frac{3}{4} z_j^*$
$\ge3$	$\ge \frac{7}{8} z_j^*$	$\ge\left(1 - \frac{1}{e}\right) \cdot z_j^*$	$> \frac{3}{4} z_j^*$

Poznámka (derandomizace metodou podmíněných pravděpodobností): postupně plníme klauzule tak, že náhodně vybíráme pravděpodobnosti. Jelikož počet splnění určuje to, jak hodnoty vybereme, tak je můžeme vybírat (podmíněně se rozhodujeme, jak to dopadne, když $x_i = 0$ nebo $x_i = 1$ a vybereme si to lepší). Aproximační poměr si neshoršíme, jelikož vždy vybírám větší z pravděpodobností.

Pokrývací problémy

Vrcholové pokrytí

• Vstup: graf $G$, ceny vrcholů $c_v \ge 0$
• Výstup: $W \subseteq V$ tak, že $\forall e \in E: e \cap W \neq 0$
• Cíl: minimalizovat $c(W) = \sum_{v \in W} c_v$

Algoritmus (LP relaxace):

1. vytvoř celočíselný lineární program:
   • proměnné jsou binární podle vrcholů, které vybíráme
   • podmínky jsou $\forall (u, v) \in E: x_u + x_v \ge 1$ (chceme pokrýt všechny hrany)
   • minimalizujeme $\sum_{v \in V} x_v c_v$
2. zrelaxuj lineární program (proměnné jsou teď reálné)
3. použij ho při řešení – zvol $v$ když $x_v \ge \frac{1}{2}$
   • dává správné řešení, jelikož pro splnění podmínek je vždy alespoň jeden z $(x_u, x_v) \ge \frac{1}{2}$

Věta: algoritmus je $2$-aproximační.

Důkaz: proměnné jsme z $\ge \frac{1}{2}$ zaokrlouhlovali na $1$, čímž jsme řešení max. zdvojnásobili.

Množinové pokrytí

• Vstup: množiny $S_1, \ldots, S_m \subseteq \left\{1, \ldots, n\right\}$, ceny $c_1, \ldots, c_m \ge 0$
• Výstup: $I \subseteq \left\{1, \ldots, m\right\}$ t. ž. $\bigcup_{i \in I} S_i = \left\{1, \ldots, n\right\}$
• Cíl: minimalizovat $\sum_{i \in I} c_i$

Pro rozbor budeme potřebovat ještě dva parametry:

• v kolika nejvíce množinách je nějaký prvek $f = \max_{e = 1}^{n} |\left\{j \mid e \in S_j\right\}|\$
• velikost největší množiny $g = \max_{j = 1}^{m} |S_j| \le n\$

(👀): vrcholové pokrytí je množinové pokrytí s $f \le 2$

$f$-aproximační algoritmy

Algoritmus (LP relaxace):

1. vytvoř celočíselný lineární program:
   • proměnné jsou $x_1, \ldots, x_m \ge 0$ podle množin
   • podmínky jsou $\forall e \in \left\{1, \ldots, n\right\}: \sum_{j \mid e \in S_i} x_j \ge 1$ (chceme pokrýt všechny prvky univerza)
   • minimalizujeme $\sum_{i \in \left\{1, \ldots, m\right\}} x_i c_i$
2. zrelaxuj lineární program (proměnné jsou teď reálné)
3. použij ho při řešení – zvol $v$ když $x_v \ge \frac{1}{f}$
   • dává správné řešení – argument je stejný jako u vrcholového pokrytí

Věta: algoritmus je $f$-aproximační.

Důkaz: proměnné opět zvětšuji z $\frac{1}{f}$ na $1$, řešení tedy zhorším nejvýše $f$-krát.

(👀): duál programu vypadá následně:

• proměnné jsou $y_1, \ldots, y_n \ge 0$ pro každý prvek
• podmínky jsou $\forall e \in \left\{1, \ldots, m\right\}: \sum_{e \in S_j} y_e \le c_j$
• maximalizujeme $\sum_{e \in S_j} y_e$

(👀): podmínky komplementarity:

• $\forall j: x^*_j = 0 \lor \sum y_e^* = c_j$
  • pokud by prodejce na obálce vydělal, tak ji sběratel nekoupí
  • pokud prodejce na známce nevydělává, tak ji sběratel koupí
• $\forall e: y^*_e = 0 \lor \sum_{j \mid e \in S_j} x_j^* = 1$
  • pokud prodejce prodává známku zdarma, tak jí sběratel nakoupí trochu více
  • pokud prodejce známku zdarma neprodává, tak jí sběratel nekoupí víc než potřeba

Algoritmus (primárně-duální algoritmus):

1. $y_1, \ldots, y_n = 0; I = \emptyset, E = \emptyset$
2. dokud existuje nepokryté $e \not\in E$, tak zvyšíme $y_e$ „co nejvíce“:
   • $\delta = \min_{j \mid e \in S_j} \left(c_j - \sum_{e \in S_j} y_e\right)$
     • zvyšujeme tak, abychom splnili tu nejpřísnější duální podmínku
   • $y_e = y_e + \delta$
   • $\forall j: e \in S_j$ a $\sum_{e \in S_j} y_e = c_j$ přidám $j$ do pokrytí ($I = I \cup \left\{j\right\}$) a $E = E \cup S_j$
     • do algoritmu přidáme ty množiny, jejichž podmínky komplementarity jsme naplnili

(👀): po přidání do algoritmu se $y_e$ prvku nezmění (ostře splníme nějakou rovnost)

Věta: algoritmus je $f$-aproximační.

Důkaz: $$\begin{aligned} \mathrm{ALG} &= \sum_{j \in I} c_j & // \text{definice} \\ &= \sum_{j \in I} \sum_{e \in S_j} y_e & // \text{definice} \\ &\le \sum_{e = 1}^{n} f \cdot y_e & // \text{prohození sumy + definice $f$} \\ &\le f \cdot \mathrm{OPT} & // \text{hodnota duálního řešení} \\ \end{aligned}$$

$g$-aproximační algoritmy

Algoritmus (hladový):

1. $I = \emptyset, E = \emptyset, q_e = 0$
   • $q$ je vektor indexovaný prvky, pomůže nám při analýze algoritmu
     • odpovídá ceně za pokrytí daného prvku
2. opakovaně ber „nejlepší“ množinu: přidáme množinu s minimálním $\left(p_j = \frac{c_j}{|S_j \setminus E|}\right)$
   • $p_j$ odpovídá tomu, kolik zaplatíme za pokrytí nového prvku
   • $\forall e \in S_j \setminus E: q_e = p_j$ (uložíme cenu nově pokrytých prvků)
   • $I = I \cup \left\{j\right\}, E = E \cup S_j$ (přidáme tuto množinu a pokryté prvky)

Věta: algoritmus je $\left(H_g \approx \ln g \le \ln n\right)$-aproximační

(👀): algoritmus nemůže být lepší (viz následující protipříklad):

(👀): $\mathrm{ALG} = \sum_{e = 1}^{n} q_e$

• vyplývá z toho, že jsme cenu $p_j$ při přidávání rozdělili do $q_e$

Lemma: $\overline{q} = \frac{1}{H_g} \cdot q$ je přípustné řešení duálního LP

Důkaz: chceme dokázat, že $\sum_{e \in S_j} \overline{q}_e \le c_j$ (přímo podmínka v duálu). Nechť $S_j = \left\{e_1, \ldots, e_k\right\}$

• očíslujeme tak, že $e_k$ je první pokrytý, $e_{k-1}$ druhý, až $e_1$ poslední

(👀): $q_{e_i} \le \frac{c_j}{i}$

• v $i$-tém kroku ještě nejsou pokryté prvky $1, \ldots, i$
• z definice vybíráme nejlevnější možnou množinu

Nyní dostáváme $$\begin{aligned} \sum_{e \in S_j} q_e &= \sum_{1}^{k} q_{e_i} \le \frac{c_j}{1} + \frac{c_j}{2} + \ldots = H_k \cdot c_j \\ \sum_{e \in S_j} \overline{q}_e &= \frac{1}{H_g} \sum_{e \in S_j} q_e \le \frac{1}{H_g} \cdot H_k \cdot c_j \le c_j \end{aligned}$$

Maximální nezávislá množina

• Vstup: graf $G = (V, E)$
• Výstup: $I \subseteq V$ nezávislá množina, maximální vzhledem k inkluzi
  • největší moc dobře řešit nejde (ani aproximovat)

Nás zajímá najít rychlý paralelní algoritmus:

• operací chceme udělat řádově $\mathcal{O}\left(\log n\right)$
• k dispozici máme řádově $m$ procesorů (každý vrchol/hrana má jeden)
• povolujeme procesorům najednou šahat na data a najednou měnit data na stejnou věc

Algoritmus (rychlý paralelní):

1. $I = \emptyset$
2. dokud $V \neq \emptyset$, tak každý následující krok děláme paralelně:
   • $\forall v \in E$ pokud je stupeň $0$, pak přidáme do $I$ a vymažeme z $V$
   • $\forall v \in E$ označ $v$ (přidej do $S$) s pravděpodobností $\frac{1}{2 d_v}$ (nezávisle)
   • $\forall u, v \in E$ pokud $u$ i $v$ jsou označené, odeber značku nižšího stupně
     • nižší stupeň proto, abychom odebírali hran co nejvíce
   • přidej označené vrcholy do $I$ a odeber je a jejich sousedy (a odpovídající hrany) z $V$
     • sousedy množiny $S$ značíme $N(S)$

Definice: vrchol je dobrý, jestliže má $\ge \frac{d_v}{3}$ sousedů stupně $\le d_v$

• má velkou pravděpodobnost, že ho vyřešíme výběrem souseda, protože má hodně sousedů malého stupně
• analogicky špatný vrchol a dobrá (obsahuje dobrý vrchol) a špatná hrana

Lemma: alespoň polovina hran je dobrá.

Důkaz: hrany zorientujeme od menšího k většímu stupni (rovnost řešíme libovolně)

• $v$ špatný $\implies d_v^{\mathrm{in}} < \frac{d_v}{3}$
  • z definice – vstupující jsou stejného nebo menšího stupně, takže jich má málo, jinak by byl dobrý
  • $> \frac{2 d_v}{3}$ vstupuje a platí $d_v^{\mathrm{in}} \le \frac{1}{2} d_v^{\mathrm{out}}$
    • „za každou špatnou hranu nejvýše dvě dobré“

Nyní počítáme $$\begin{aligned} |\text{špatné hrany}| &\le \sum_{v\ \text{špatný}} d_v^{\mathrm{in}} &\qquad //\text{špatná hrana jde do špatného vrcholu} \\ &\le \sum_{v\ \text{špatný}} \frac{1}{2} d_v^{\mathrm{out}} &\qquad //\text{nerovnost výše} \\ &\le \sum_{v \in E} \frac{1}{2} d_v^{\mathrm{out}} \\ &\le \frac{1}{2}|E| \end{aligned}$$

Tedy dobrých je $\ge \frac{1}{2}$.

Lemma: existuje $\alpha > 0$ t. ž. $\forall v$ dobrý platí $$\mathrm{Pr}\left[v \in S \cup N(S)\right] \ge \alpha$$

• přímo z toho plyne to, co chceme, jelikož dobré hrany jsou pouze u dobrých vrcholů

Důkaz: Pro dobrý vrchol $v$ platí následující: $$\begin{aligned} \mathrm{Pr}\left[v\ \text{má souseda označeného v kroku 2}\right] &\ge 1 - \overbrace{\prod_{w \in N(v)} \left(1 - \frac{1}{2d_w}\right)}^{\text{neoznačíme žádného souseda}} \\ & \ge 1 - \left(1 - \frac{1}{2d_v}\right)^{\frac{d_v}{3}} \qquad // \text{lemma výše}\\ & = \text{konstanta} \\ \end{aligned}$$

Může být špatné, když by se hodně ze sousedů dobrého vrcholu odstranilo. To dokážeme, že se nestane tím, že ukážeme, že u libovolného vrcholu $v$ odstraníme značku s $\le$ konstantní pravděpodobností (jen pozor, v $\mathrm{Pr}$ používáme podmíněně, že $v$ byl označený): $$\begin{aligned} \mathrm{Pr}\left[\text{odstraníme značku}\right] &= \mathrm{Pr}\left[\text{je označený soused s větším stupněm}\right] \\ &= \mathrm{Pr}\left[\exists u \in N(v): d_u \ge d_w \land u\ \text{byl označený}\right] \\ &\le \sum_{u \in N(v) \mid d_u \ge d_v} \mathrm{Pr}\left[u\ \text{byl označený}\right] \\ &\le \sum_{w \in N(v)} d_w \cdot \frac{1}{2d_w} \\ &\le \frac{1}{2} \end{aligned}$$

Nikde v důkazu nepočítáme s pravděpodobností označení dobrého vrcholu, což nepotřebujeme.

Věta: očekávaný počet fází algoritmu je $\le \mathcal{O}(\log n)$

Důkaz: nechť $M_i =$ počet hran po $i$ fázích. Platí, že $\mathbb{E}\left[|M_{i + 1}|\right] \le \left(1 - \frac{\alpha}{2}\right) \mathbb{E}\left[|M_i|\right]$

• podle lemmatu je $\ge M_i / 2$ hran dobrých a dobrá hrana je odebrána s $p = \alpha$

Tedy po logaritmicky mnoho krocích (v $m$ nebo $n$) odstraníme všechny hrany pravděpodobností alespoň $\frac{1}{2}$.

Hashovací funkce

Definice: nechť $M, |M| = m, N, |N| = n, H \subseteq \left\{f \mid f : M \mapsto N\right\}$

• systém $H$ je $2$-univerzální, jestliže $$\left(\forall x_1, x_2 \in M, x_1 \neq x_2\right)\\ \mathrm{Pr}_{h \in H} \left[h(x_1) = h(x_2)\right] \le 1 / n$$

• systém $H$ je silně $2$-univerzální, jestliže $$\left(\forall x_1, x_2 \in M, x_1 \neq x_2\right) \left(\forall y_1, y_2 \in N\right)\\ \mathrm{Pr}_{h \in H} \left[h(x_1) = y_1 \land h(x_2) = y_2\right] = 1/n^2$$

Příklad: pro $M = N$ je těleso máme silně 2-univerzální systém $$H = \left\{h_{a,b} \mid a, b \in N\right\} \quad h_{a, b}: x \mapsto ax + b$$

Příklad: pro $|M| \gg |N|$ můžeme vzít $\overline{H} \subseteq \left\{f \mid f: M \mapsto M\right\}$ a vytvořit z něho $H \subseteq \left\{f \mid f: M \mapsto N\right\}$ tím, že budeme brát funkce $\mathrm{mod} n$

• $\overline{H}$ silně $2$-univerzální $\implies H$ univerzální
  • pokud $n \mid m$, tak máme silnou univerzalitu

Dynamický slovník

Příklad (dynamický slovník): universum $M$, $|M| = 2^d$, slovník $S \subseteq M, |S| = s$

• reprezentujeme $S$ tabulkou $N, |N| = n = \mathcal{O}(s)$
• operace (trvá průměrně $\mathcal{O}(1)$):
  • vložení do $S$
  • vyhledávání $x$ v $S$
  • vymazání $x$ z $S$

Zvolíme $n \in \left[s, 2s\right], H, h \in H$ náhodně uniformně:

• $h(x)$ je očekávaná pozice v poli
• kolize se přidávají do spojového seznamu pole ($n_i$ je počet prvků)

Lemma: pokud $n = \mathcal{O}(s)$, tak průměrná doba operace je $\mathcal{O}(1)$

Důkaz: chceme ($\forall x \in S)\ \mathbb{E}\left[n_{h(x)}\right] = \mathcal{O}(1)$. Budeme počítat počet kolizí na jeden prvek:

• nechť $X_y = \begin{cases} 1 & h(y) = h(x) \\ 0 & \text{jinak} \end{cases}$
• jelikož $(\forall x, y, x \neq y)\ h(x), h(y)$ jsou nezávislé, tak $\mathbb{E}\left[X_y\right] = \frac{1}{n}$:

$$\mathbb{E}\left[n_{h(x)}\right] = \overset{\text{prvek}\ x}{1} + \overbrace{\sum_{y \neq x} \mathbb{E}\left[X_y\right]}^{\#\ \text{kolizí} = \text{délka}\ n_{h(x)}} = 1 + \frac{s - 1}{n} = \mathcal{O}(1)$$

Statický slovník

Příklad (statický slovník): $S$ je dáno předem

• vytvoříme datastrukturu v polynomiálním čase
• chceme, aby operace vyhledání běžela v maximálním čase $\mathcal{O}\left(1\right)$
  • to jsme předtím neměli – seznam mohl být dlouhý a maximální počet operací velký
• použijeme tabulky dvě:
  • hashujeme dvakrát – jednou pro index do první tabulky, ta určí funkci pro druhé hashování
  • v první budeme chtít $\le n$ kolizí, ve druhé $= 0$

• vybereme $h \in H$ tak, že má $\le n$ kolizí
  • kolize $C = \left\{\left\{x, y\right\} \mid x, y \in M, x \neq y, h(x) = h(y)\right\}$

Lemma: existuje $h \in H$ s počtem kolizí $\le n$.

Důkaz: $\mathbb{E}\left[|C|\right] \overset{2-\text{univ}}{\le} \binom{s}{2} \frac{1}{n} \overset{s \le n}{\le} \binom{n}{2} \cdot \frac{1}{n} \le \frac{n}{2}$

• jelikož je průměrný počet kolizí $\le \frac{n}{2}$, tak musí existovat hodně takových, že $\le \frac{n}{2}$

Lemma: existuje $h_i \in H$ s počtem kolizí $0$.

Důkaz: $\mathbb{E}\left[|C_{n_i}|\right] \le \binom{n_i}{2} \cdot \frac{1}{n_i^2} \le \frac{1}{2}$

• jelikož je průměrný počet kolizí $\le \frac{1}{2}$, tak musí existovat hodně takových, že $0$

(👀): $|C| = \sum_{i = 1}^{n} \binom{n_i}{2} = \sum \frac{n_i^2}{2} - \sum \frac{n_i}{2}$

• počet prvků kolidující do daného políčka je $n_i$, počet dvojic je tedy výraz nahoře

Výpočtem dostáváme $\sum n_i^2 \le 2 |C| + \sum n_i \le 2s + s = \mathcal{O}(s)$

Testování

Násobení matic

• pomalé násobení: $\mathcal{O}(n^3)$
• nejlepší známé: $\mathcal{O}(n^{\omega})$
  • $\omega = 2.37$
• Vstup: $A, B, C \subseteq K^{n \times n}$ (pro těleso $K$)
• Výstup: ANO, pokud $A \cdot B = C$, jinak NE

Lemma: nechť $\vec{a} \in K^n, \vec{a} \neq 0$ a $\vec{x} \in \left\{0, 1\right\}^n$ uniformně náhodný. Pak $$\mathrm{Pr}_{\vec{x}} \left[\vec{a}^T \cdot \vec{x} \neq 0\right] \ge \frac{1}{2}$$

Důkaz: uvažme poslední nenulovou souřadnici $\vec{a}_k$. Ta má hodnotu $0$ nebo $\vec{a}_k$, podle vybraného bitu. $0$ bude tedy právě tehdy, když součet předchozích vyšel $a_k$ (a opakujeme s $k-1, \ldots$).

Věta: existuje pravděpodobnostní algoritmus s jednostrannou chybou pro testování maticového násobení v čase $\mathcal{O}\left(n^2\right)$

• když platí, tak vždy řekne že platí
• když neplatí, tak se netrefí s nějakou pravděpodobností (konkrétně $\ge \frac{1}{2}$)

Algoritmus:

1. vezmi náhodný $\vec{x} \in \left\{0, 1\right\}^n$
2. vstup ANO, jestliže $A \cdot B \cdot \vec{x} = C \cdot \vec{x}$, jinak NE

(👀): algoritmus trvá $\mathcal{O}(n^2)$ kroků

(👀): algoritmus řekne ano $\iff \left(A \cdot B - C\right) \cdot \vec{x} = D \cdot \vec{x} = \vec{0}$

• $D$ je nenulová matice (jelikož $A \cdot B \neq C$), má tedy nenulový řádek
  • podle lemmatu platí $\mathrm{Pr}_{\vec{x}} \left[D \cdot \vec{x} \neq 0\right] \ge \frac{1}{2}$

Nulovost polynomů (Polynomial Identity Testing)

• nezajímá nás, jestli je identicky nulový, ale zda je nulový v tělese, ve kterém pracujeme
• uvažujeme více proměnných
  • $d \ldots\$ celkový stupeň (t. j. součet stupňů v nějakém nenulovém monomu)
• převeditelné na to, zda je výrok tautologie (jdou na sebe převést) $\implies$ NP těžké

Budeme používat trochu divný vstup:

• Vstup: matice polynomů proměnných, determinant určuje náš polynom
• Výstup: ANO, jestliže je polynom identicky nulový, jinak NE

Lemma: nechť $P(x_1, \ldots, x_n)$ je nenulový polynom nad $K$ stupně $\le d_i$ a $S \subseteq K$ konečná. Nechť $x_1, \ldots, x_n \in S$ unif. náhodně. Pak $$\mathrm{Pr}_{\vec{x}} \left[P(\vec{x}) = 0\right] \le \frac{d}{|S|}$$

• $n = 1 \ldots\$ polynom má nejvýše $d$ kořenů, ať zvolíme $s$ jakkoliv
• je to dost šikovné, protože podle $|S|$ si volíme přesnost algoritmu (pro $|S| \ge 2d$ máme $\ge \frac{1}{2}$)

Důkaz: pro $n =1$ platí. Nyní indukcí podle $n$. Rozdělíme polynom na $A$ a $B$, kde stupeň v $B$ je ostře menší $k$. To umíme tím, že vytkneme nějakou proměnnou:

• $P(\vec{x}) = x_1^k \cdot A(x_2, \ldots, x_n) + B(\vec{x})$
  • $A$ je identicky nulový (podle IP) s pravděpodobností $\le \frac{d - k}{|S|}$
  • chci dokázat, že $\mathrm{Pr}\left[P(\vec{x}) = 0 \mid A(x_2, \ldots, x_n) \neq 0\right] \le \frac{k}{|S|}$
    • při konkrétních hodnotách $x_2, \ldots, x_n$ se mi polynom vyhodnotí na nějaké číslo a zbytek polynomu $P(\vec{x})$ bude $\alpha x_1^k + \beta$, což nebude mít více než $k$ kořenů

Nyní si uvědomíme, že $$\mathrm{Pr}\left[P(\vec{x}) = 0\right] \le \alpha + \beta \le \frac{d - k}{|S|} + \frac{k}{|S|} = \frac{d}{|S|}$$

Perfektní párování

Nechť $(U, V, E)$ je bipartitní graf, $n = |U| = |V|$. Pak Edmondsova matice grafu je $n \times n$ matice $B$ s $$B_{u, v} = \begin{cases} x_{u, v} & uv \in E \\ 0 & uv \not\in E \end{cases}$$

• za každou hranu bude v matici jedna proměnná

(👀): $\det(B)$ je polynom, jehož monomy vzájemně jednoznačně odpovídají perfektním párovaním.

• sčítáme součin permutace matice a když se zrovna trefíme do párovaní, tak máme monom

Algoritmus (test existence PP):

1. zvolme uniformně náhodně nezávisle $x_{u, v} \in \left\{1, \ldots, 2n\right\}$
   • $2n$ kvůli tomu, aby nám vyšlo NE správně s pravděpodobností $\ge \frac{1}{2}$
2. spočítáme determinant
   • pokud je nenulový, párování určitě existuje
   • pokud je nulový, tak párování neexistuje s pravděpodobností $\ge \frac{1}{2}$

Izolující lemma

Věta: Nechť máme systém množin $S_1, \ldots, S_n \subseteq \left\{a_1, \ldots, a_m\right\}$ s náhodně zvolenými vahami $w(a_1), \ldots, w(a_m) \in R, |R| = r$. Pak $$\mathrm{Pr}\left[\exists\ \text{právě jedinná}\ S_j\ \text{s minimální}\ w(S_j)\right] \ge 1 - \frac{m}{r}$$

• pro naše použití budeme chtít $r = 2m$

Důkaz: $A_i \ldots\$ jev, že existují $S_k, S_l$ tak, ze $w(S_k) = w(S_l) = \min_j w(S_j)$ a $a_i \not\in S_k, a_i \in S_l$

• existují dvě minimální množiny, které se liší v prvku $i$ (špatný jev)
• když nenastane žádný s jevů $A_i$, pak máme vyhráno, jelikož dvě minimální neexistují

Ukážeme, že $\mathrm{Pr}\left[A_i\right] \le \frac{1}{r}$. $S_1, \ldots, S_n$ rozdělíme na dvě množiny podle $i$:

• $\mathcal{S}_0 = \left\{j \mid a_i \not\in S_j\right\}$
• $\mathcal{S}_1 = \left\{j \mid a_i \in S_j\right\}$

Pokud $A_i$ nastane, pak platí

• pro $S_k$: $k \in \mathcal{S}_0, w(S_k) = \min_{j \in \mathcal{S}_0} w(S_j)$
• pro $S_l$: $l \in \mathcal{S}_1, w(S_l) = \min_{j \in \mathcal{S}_1} w(S_j)$

Pak (když zafixujeme všechny váhy a vybíráme váhu $a_i$) platí $$\mathrm{Pr}_{w(a_i) \in R}\left[w(S_k) = w(S_l) \mid w(a_i'), i' \neq i\ \text{vybrána}\right] \le \frac{1}{r}$$

Součtem pro všechny množiny a dostáním opačného jevu dostáváme hledanou nerovnost.

Algoritmus (rychlý paralelní algoritmus pro PP):

1. zvolíme rovnoměrně náhodně váhy $w(uv) \in \left\{1, \ldots, 2m\right\}$ pro každou hranu
2. zasubstituujeme do Edmondsovy matice následně: $x_{uv} = 2^{w(uv)}$
   • $\mathrm{det}(C)\ldots\$ příspěvek PP je $\pm 2^{w(M)} = \pm \prod_{uv \in M} 2^{w(uv)}$
     • z definice determinantu (permutace nějakých indexů matice)
3. najdeme $W$ tak, že $2^W$ je maximální číslo tvaru $2^{\alpha}$ dělící $\mathrm{det}(C)$
   • zajímá nás poslední index, kde má determinant jedničku, jelikož to odpovídá unikátnímu PP (všechny PP jsou ve tvaru $0b1\underbrace{0000}_{w(uv)}$)
4. pro $uv \in E$ spočítáme $d = \mathrm{det}(C^{uv})$
   • jestliže $2^{W - w(uv)}$ je max. číslo tvaru $2^{\alpha}$ dělící $d$, pak přidáme $uv$ do $M$
     • odpovídá tomu, zda párování přežilo odstranění hrany – pokud ne, tak ho přidáme
5. zkontrolujeme, že $M$ je PP (mohli jsme vygenerovat nesmysl)

TODO: algoritmus pro obecné grafy přes Tutteho matici

Odkazy

• Webová stránka předmětu
• Odkaz na skripta (pozor, jsou vcelku nedopsaná)