Kombinatorika a Grafy II
- 1. přednáška
- 2. přednáška
- 3. přednáška
- 4. přednáška
- 5. přednáška
- 6. přednáška
- 7. přednáška
- 8. přednáška
- 9. přednáška
- 10. přednáška
- 11. přednáška
- 12. přednáška
- 13. přednáška
- Zdroje/materiály
- Poděkování
Úvodní informace
Tato stránka obsahuje moje poznámky z přednášky Martina Kouteckého z akademického roku 2020/2021 (MFF UK). Pokud by byla někde chyba/nejasnost, nebo byste rádi něco přidali, tak stránku můžete upravit pull requestem (případně mi dejte vědět na mail).
1. přednáška
Největší párování
- TLDR celé této části jsem zpracoval do YouTube videa
Definice: Párování v je t. ž. hrana
- maximální (do inkluze) – přidání další hrany pro dané párování už není možné; v přednášce nás nezajímá
- největší –
Definice (volný vrchol) (vzhledem k ) je vrchol, kterého se nedotýká žádná hrana párování.
Definice (střídavá cesta) (vzhledem k ) je cesta, na které se střídají hrany v párování a hrany mimo párování: , kde každá sudá/lichá hrana je v , lichá/sudá není v
- volná střídavá cesta (VSC) – krajní vrcholy jsou volné (vůči párování)
- obsahuje lichý počet hran, sudý počet vrcholů
Tvrzení: Nechť je graf, párování v . Pak obsahuje VSC (vzhledem k ), právě když není největší párování v .
-
pokud má VSC, mohu zvětšit prohozením hran
-
pro spor nechť je párování v t. ž
- uvažme ; pak má každý vrchol stupeň nebo komponenty souvislosti jsou kružnice sudé délky a cesty (navíc jsou střídavé)
- (👀): musí existovat komponenta, která má více hran z (je větší)
- není to kružnice (musela by být lichá a měli bychom máme kolizi ve vrcholu)
- je to volná (z definice, vzhledem k ) střídavá (jinak by měly stejný počet hran) cesta
Definice (květ): lichá „střídavá“ kružnice s vrcholem , ke kterému přiléhají dvě hrany Definice (stonek): střídavá cesta z (i nulové) délky končící volným vrcholem (dál od květu)
- může (a nemusí) být volný vrchol – stačí, aby byl volný vzhledem ke květu
Definice (kytka): květ + stonek
Definice (kontrakce hrany): Nechť je neorientovaný graf a jeho hrana. Zápis označuje graf vzniklý z kontrakcí („smrštěním“) hrany do jednoho vrcholu:
Tvrzení: Nechť je květ v grafu . Potom párování v je maximální, právě když je maximální párování v grafu , tj. s květem zkontrahovaným do jediného vrcholu. Navíc pokud znám VSC pro , tak v poly. čase najdu VSC pro v .
Důkaz: Tady je sketchy důkaz, tady je míň sketchy důkaz.
Algoritmus (Edmondsův „zahradní/blossom“): vstupem je graf a jeho libovolné párování , třeba prázdné. Výstupem je párování , které je alespoň o větší, než , případně pokud bylo maximální.
- zkonstruujeme maximální možný Edmondsův les vzhledem k aktuálnímu tím, že z volných vrcolů pustíme BFS a střídavě přidáváme vrcholy
- hranám, které se v lese neobjeví, se říká kompost a nebudou pro nás důležité
- pokud existuje hrana mezi (potenciálně různými) sudými hladinami různých stromů, pak máme volnou střídavou cestu, kterou zalterujeme a jsme hotovi (párování je o větší)
- pokud existuje hrana mezi (potenciálně různými) sudými hladinami jednoho stromu, máme květ – ten zkontrahujeme a rekurzivně se zavoláme
- vrátí-li , pak nic dalšího neděláme
- vratí-li nějaké větší párování, tak z něho zkonstruujeme párování v
- neexistuje-li hrana mezi sudými hladinami, pak
Tvrzení: Edmondsův algoritmus spuštěný na a doběhne v čase a najde párování alespoň o hranu větší než , případně oznámí, že je největší nejlepší párování lze nalézt v čase .
Důkaz: nejvýše -krát se vždy zrekurzíme s tím, že při každém rekurzení prohledáme celý graf (). Tohle celé opakujeme nejvýše dokud nejsou všechny vrcholy zpárované, tedy -krát.
2. přednáška
Definice (perfektní párování): Párování je perfektní, pokud neexistuje v žádný volný vrchol.
Tutteova věta
Definice (Tutteova podmínka):
- je počet lichých komponent grafu.
Věta (Tutteova věta): má perfektní párování platí Tutteova podmínka.
Důkaz: obměna: neplatí TP není PP. Nechť t. ž. . V perfektním párování se alespoň vrchol z každé liché komponenty musí spárovat s nějakým z , ale těch není dostatek.
nechť splňuje Tutteovu podmínku. je sudá (nastavíme prázdnou). Dokážeme, že má PP indukcí podle počtu nehran.
- základ: , ten PP má
- indukční podmínka: má nehranu a každý graf na s počtem hran alespoň o 1 větší než a platí TP, pak má perfektní párování
Nechť
- lehký případ: každá komponenta je klika
- sudé kliky spárujeme triviálně
- v rámci liché kliky vypáruji vše až na jeden vrchol, ten spáruji v rámci ( vidí všechny) a zbytek v spáruji spolu (sudé komponenty do parity nepřispívají, liché + z také ne a v tedy zbyde sudý počet vrcholů)
- alespoň komponenta není klika, tedy nesousední
- ti mají společného souseda (tvrzení o třešničce), který není v
- pro existuje vrchol , se kterým není spojený (jinak by byl v , což ale víme že není)
- (👀): přidáním hrany do grafu se neporuší TP ( počet lichých komponent buď klesne o nebo zůstane stejný).
Indukujeme dvakrát: a díky předchozímu pozorování splňují TP a spolu s IP PP v
- jednoduchý případ: je PP pro , analogicky pro a
Těžší případ:
- obsahuje „dvoubarevné hrany“ nebo střídavé sudé cykly
- neobsahuje izolované vrcholy a střídavé cesty, protože byly perfektní
- jednodušší případ těžšího případu: leží v jiné komponentě než – stačí přealternovat hrany tak, aby ani ani v neležely.
- složitější případ těžšího případu: a leží ve stejné komponentě – vybereme podle obrázku
Věta (Petersen): každý -regulární -souvislý (vrcholově i hranově, pro 3-regulární grafy je to to samé; alternativně můžeme říct graf bez mostů a artikulací) graf má PP.
Důkaz: Nechť je -regulární a -souvislý. Chci ukázat, že splňuje TP. Předpokládejme danou .
- každá komponenta je v spojena aspoň dvěma hranami s
- je -souvislý, nemáme mosty
- dokážeme, že každá lichá komponenta je s spojena lichým počtem hran:
- nechť je lichá komponenta ; pak:
- kombinace (1) a (2) říká, že každá lichá komponenta je s spojena hranami:
- počet hran mezi a lichými komponentami
- (ukázali jsme výše)
- (každý vrchol vysílá ven hrany (z -regularity))
- počet hran mezi a lichými komponentami
, tedy TP platí a graf má perfektní párování.
3. přednáška
Tutte v2.0
Lemma (o kontrahovatelné hraně = LoKH): Nechť je vrcholově -souvislý různý od . Potom obsahuje hranu t. ž. je 3-souvislý.
Důkaz: Sporem – nechť je 3-souvislý ale neexistuje žádná hrana, která jde zkontrahovat. Tedy není -souvislý.
Lemma (pomocné): t. ž. tvoří vrcholový řez v G, navíc každý z má alespoň jednoho souseda v každé komponentě .
- přesně popisuje situaci, že kontrakce libovolné hrany nám dá řez velikosti
- ve skutečnosti neplatí (ale dovětek ano) a dokazujeme ho pouze v rámci sporu!
- (👀) (které platí): minimální vrcholový řez , pak každý vrchol má souseda v každé komponentě – když to pro nějaký neplatí, tak je pořád řez
Důkaz (způsob z přednášky): Vím, že není -souvislý, tedy má vrcholový řez velikosti . Nechť je vrchol vzniklý kontrakcí . Řez velikosti obsahuje , jinak by to byl řez už pro (obsahoval by vrcholy z původního grafu, které nekontrahujeme).
Označme řez . Po rozkontrahování vidíme, že musí mít souseda v každé komponentě (jinak spor s 3-souvislostí). Tedy je hledaný vrchol.
Důkaz (moje intuice): Pokud by neplatilo (existovala by taková hrana), tak máme hranu, přes kterou kontrahujeme. Jelikož pro tu hranu platí, že neexistuje , které spolu s jejími vrcholy tvoří řez, tak bude graf i po kontrakci -souvislý.
Pro důkaz původního lemmatu si zvolím a z pomocného tvrzení tak, aby nejmenší komponenta byla co nejmenší (co do počtu vrcholů).
Protože má souseda ve všech komponentách, má nějakého souseda (kde je naše nejmenší komponenta). Pomocné tvrzení pro dá nějaký t. ž. je vrcholový řez . Chceme dokázat, že má menší komponentu než .
Nechť je komponenta neobsahující . Existuje, protože jsou spojené a graf se rozpadne alespoň na komponenty. Tvrdím, že , protože nemůže obsahovat (vrcholy řezu), (z definice ), ale má nějakého souseda v (podle pomocného tvrzení, má sousedy ve všech komponentách řezu), takže v ještě něco zbyde. Navíc ho tam mělo i předtím, takže opravdu . Tedy , což je spor s minimalitou.
- netvrdím, že je nejmenší!
Věta (Tutteova charakterizace 3-souvislých grafů): Graf je 3-souvislý existuje posloupnost t. ž. vznikne z kontrakcí hrany, navíc má všechny vrcholy stupně .
Důkaz: Induktivní aplikace lemmatu o kontrahovatelné hraně.
Mějme dle předpokladu. Chceme, že je 3-souvislý. Indukcí:
- je 3-souvislý
- je 3-souvislý je 3-souvislý
Obměnou nechť má vrcholový řez velikosti 2, označme ho . Pak každá komponenta má alespoň 2 vrcholy (osamocený vrchol mohl sousedit jen s řezem, ale ten je velikosti 2, což je spor se stupněm vrcholů pro ).
Pak ale nebyl 3-souvislý, rozborem toho, kde vznikla hrana:
- má řez velikosti 1.
- celá obsažená v komponentě je stále řez v
- pro z nějaké komponenty je řez v
- využíváme předchozí pozorování, že každá komponenta má alespoň vrcholy – kdyby ne, tak nemusí nic odříznout, pokud tam byla jednovrcholová komponenta
Minory
Definice (minor): Nechť jsou grafy. Pak je minor (nebo že obsahuje jako minor), značíme , pokud lze získat z posloupností mazání vrcholů, mazání hran nebo kontrakcí hran.
- (👀): je transitivní (prostě spojím posloupnosti operací)
- (👀): podgraf minor
- podgraf vzniká přesně mazáním vrcholů a mazáním hran
- (👀) (spíš fakt): rovinný jeho minory jsou také rovinné
- pro podgraf očividné, je jen potřeba si rozmyslet kontrakci (že nic topologicky nerozbije)
Věta (Kuratowského): rovinný neobsahuje dělení ani
Věta (Kuratowski 1930, Warner 1937): Následující jsou ekvivalentní:
- je rovinný
- neobsahuje dělení ani jako podgraf
- neobsahuje ani jako minor.
Důkaz:
- *: z prváku, protože ani nejsou rovinné
- : obměna: „obsahuje dělení jako podgraf“ „obsahuje dělení jako minor“
- : je-li rovinný, tak i minor bude rovinný (fakt výše)
- *: na přednášce nebyl, k přečtení tady1
- *: indukcí podle
- pro vše funguje
- předpokládám má alespoň 5 vrcholů a neobsahuje ani jako minor. Rozeberu případy podle (vrcholová souvislost )
- nesouvislý graf, použijeme indukci
- artikulačním vrcholem rozpojíme, podle IP nakreslíme
- musí být na vnější stěně, což umíme přes trik s projekcí z koule na rovinu
- , rozložení podél dvou vrcholů tvořících řez, ale opatrně – musíme si rozmyslet, že můžeme obě části zkontrahovat do hrany mezi vrcholy, aby poté v nakreslení šly spojit
Pokračování v další přednášce…
4. přednáška
- použijeme lemma o kontrahovatelné hraně: t. ž. je -souvislý
- (👀): nemůže obsahovat ani jako minor (kontrakcí něčeho, co je nemělo, je nevytvoříme)
- rovinné nakreslení (existuje z IP)
- (vrchol vzniklý kontrakcí )
- (👀): bude -souvislý (protože je -souvislý a vznikne odebráním vrcholu)
- (👀): taky rovinný (odebráním mi žádný minor nevznikne)
- nakreslení vzniklé z odebráním
Označme kružnici ohraničující stěnu , v níž ležel (v vrchol ) – musí to být kružnice, protože v rovinném nakreslení každého -souvislého grafu je každá stěna kružnice.
- – sousedi
- – sousedi
- (každý soused kromě je i sousedem v , stejně pro
3 případy:
- – nenastane, protože kontrakcí dostanu , což je spor s předpokladem
- , na jsou v pořadí – nenastane, protože kontrakcí dostanu
- zbytek – nenasatane ani (1), ani (2)
- označme v pořadí, jak se objevují na
- můžu nakreslit všechny hrany
- rozdělují na vnitřně disjunktní cesty ( protože je -souvislý… sousedí s a s dalšími vrcholy)
- chceme: patří do jediné (pro nějaké ), jinak by nastaly předchozí případy
- nakreslím do té správně stěny, spojím s a mám hotovo